Mýty o hubnutí
Mezi lidmi panuje mnoho mýtů o hubnutí. Většina jich je založena na tom, že lidé chtějí hubnout co nejméně pracně. Sklouzávají pak k dietám a způsobům hubnutí, které nejsou dlouhodobě „udržitelné" a pokud zhubnou, pak rychle kilogramy nabírají zpět. Pokud se jim vyhneme, pak máme větší šanci opravdu zhubnout.
Hladovění a půst
Ve snaze dokázat, že to se svým předsevzetím myslíme vážně, vrhneme se mnohdy do diety příliš razantně. Pro někoho je po určitou dobu snazší nejíst vůbec, než se průběžně kontrolovat a muset myslet na tvorbu jídelníčku. Úbytek váhy může být sice rychlý, ale jde většinou spíš o odvodnění a vyprázdnění střev. Po vícedenním hladovění vymizí dokonce i pocit hladu. Metoda hladovění nás ale nenaučí změnit nevhodné jídelní návyky, což je nezbytné pro udržení váhového úbytku. O zdravotních rizicích takového způsobu hubnutí snad není třeba ani hovořit. Je jasné, že v momentě, kdy začneme opět jíst, vrátíme se ke své původní váze.
Poslední jídlo v pět večer
Další častou volbou je vynechání večeře. Poslední jídlo bychom podle této teorie měli sníst v pět hodin. Jde to proti přesvědčení, že člověk by měl jíst pravidelně v malých dávkách během celého dne. Menší porce častěji denně udržují relativně stabilní glykémii, a tím jsou prevencí „vlčího" hladu, který vede k jídelním excesům, tj. zejména k přejídání ve večerních hodinách.
Pokud někdo jí opravdu vyváženou stravu, kdy je vyrovnaná glykémie, lze tolerovat, že bude jíst jen třikrát denně. Je však třeba nutné dodržovat pravidelné odstupy mezi jednotlivými pokrmy. Pokud lidé jí méně než 3x denně, tělo má tendenci více energii ukládat na horší časy.
Lepší metodou než večeři vynechat zcela, je zmenšit ji, vybrat si lehčí variantu a vynechat pojídání kalorických pochutin u televize. Večeře je nutná hlavně v případě, že chodíme později spát. Striktní zákazy nejsou pro obézní dobré. Mají slabší vůli, a pokud je poruší, raději vzdají celou snahu zhubnout.
Výměna bílého pečiva za celozrnné
Mnoho lidí si stále myslí, že budou hubnout, pokud nahradí bílé pečivo celozrnným. Celozrnné pečivo by nemělo v jídelníčku chybět a určitě by mělo převažovat nad pečivem světlým, protože obsahuje více vlákniny a minerálních látek, ale obsahuje stejně energie jako pečivo bílé. Celozrnné pečivo se také většinou prodává ve vyšší gramáži, proto kus celozrnného rohlíku může dodat i více energie než rohlík obyčejný.
Pozor také na müsli, cereální sušenky a "dia" výrobky. Všechny tyto potraviny vnímá většina lidí jako zdravé a dietní. Některé s vlákninou jsou vhodnější než jiné sladkosti, ale s množstvím bychom to rozhodně přehánět neměli. Müsli tyčinky obsahují na 100 g přibližně kolem 1500 kJ. Díky malé gramáži (25 -30 g) dodají do těla kolem 500-700kJ na kus.
Až budete hledat v obchodě dietní potraviny, nepleťte si je s „dia" výrobky, tedy potravinami pro nemocné s cukrovkou. „Potraviny bez cukru jsme zvyklí označovat jako „dia", ale to rozhodně neznamená dietní z hlediska hubnutí. Zejména „dia" sladkosti jsou mnohdy kaloričtější než jejich nediabetická varianta. Řepný cukr je v nich nahrazen jinými živinami a často obsahují o trochu víc tuku. Podobně je to i s potravinami označenými light, které jsou sice dietnější, ale lidé jich pak snědí daleko víc.

